Lidé se od zvířat liší svou schopností přemýšlet, cítit a rozhodovat se na základě vyšších hodnot a motivů než jen jejich fyziologických potřeb. Přesto i lidské pokolení si nese ve své genetické výbavě základní pudy, které jsou nezbytné pro přežití všech druhů.

Pudy jsou tendence, které nás směrují k činnostem za účelem uspokojení našich základních potřeb. U člověka na rozdíl od zvířat jsou pudy upraveny a zmírněny vývojem, výchovou a učením. Limitovány a formovány společenskými a kulturními vlivy, morálními vzory i myšlením.

Síla a intenzita pudového jednání je pro lidi stejná jako v říši zvířat, realizace našich potřeb ovšem probíhá individuálně a jedinečně. Člověk je ovládám především základními pudy, mezi které patří v první řadě pud zachování vlastní existence = přežití a zajištění potravy. Druhým nejsilnějším a nejdůležitějším pudem je snaha o zachování druhu tedy pud sexuální spojený s rodičovským pudem péče o potomky. Slabším je pak již pud sociální.

Stejně jako u všech dalších psychických oblastí člověk i jeho pudy může postihnout porucha. Poruchy pudů se liší svojí závažností, velmi výrazně mohou však ohrožovat životy postiženého i jeho okolí. Pud je vrozeným nutkáním a pokud se jeho funkce naruší, vede k výrazným změnám v chování.

Poruchy, které ohrožují život

Zjevnou poruchou pudu sebezáchovy je tendence k sebepoškozování a sebevraždě. Sebepoškození může být použito jako únik a úleva při psychické tíži a nerovnováze. Poškozování může být ovšem také motivováno dosažením zisku, pozornosti a jako citové vydírání. Sebevražda je úmyslným ukončením vlastního života. Převážně z důvodu psychické choroby. Druhou variantou je pak racionální volba sebevraždy jako konce problémů, které dotyčný v životě má například dluhy nebo pocit viny.

Porucha pudu sebezáchovy se také promítá do poruch příjmu potravy jako je například bulimie tzv. vlčí hlad, kdy postižený pozře vše, co je k dispozici. Méně známými poruchami příjmu potravy jsou polyfagie (konzumace nadměrného množství jídla bez pocitu uspokojení a nasycení), sitiofobie (odmítání jídla kvůli psychické motivaci). Jedním z nejznámějších problémů je porucha anorexie (výrazné snížení příjmu potravy nebo úplné odmítání potravy).

Poruchy pudu zachování druhu jsou většinou spojené se sexuálními poruchami, dysfunkcemi a zvýšenou či sníženou intenzitou aktivity. Často se projevují v oblasti pohlavní identity a emocí. Nejzávažnějším projevem jsou poruchy sexuální preference například pedofilie.

Porucha pudu rodičovského se projevuje sníženou úrovní pudu a vede k nedostatečné péči o děti, zanedbávání či zneužívání a týrání nebo naopak zvýšenou a nezdravě přehnanou péčí, zvýšenou ochranitelskou péčí a úzkostlivostí.

Posledním pudem, který může být postižen poruchou je pud sociální, který se projevuje ve vztahu k dalším lidem. Odchylky v jednání s ostatními lidmi, výrazné a excentrické chování, diskrétní a odtažité nebo přehnaná familiárnost. Extrémy z obou stran jsou projevem poruchu funkce tohoto pudu. Ideální není samotářství, ale ani přehnaná otevřenost a vstřícnost.

Pudy jsou základním nastavením, naším vrozeným mechanismem, jež nás směřuje k přežití nás i našich potomků. Pokud dojde v těchto základních programech našeho chování a motivace k nějaké chybě, nese s sebou většinou velmi závažné následky a kompletně ovlivní celý život jedince i jeho okolí. Je důvod, proč příroda tyto pudy do naší genetické informace zapracovala a faktem zůstává, že bez nich bychom se úspěšně nedostali až tam kde je naše civilizace nyní. Osud každého živočišného druhu závisí na jeho přežití a na blahu jejich potomků. Díky těmto pudům nemají rodiče sklony k opuštění svých potomků ani je nepřipojí na obědové menu. Díky pudům ochraňovat a živit své potomky. Díky sociálnímu pudu dokážeme přežít ve společenství, které nám poskytne lepší ochranu a možnost rozvoje našich schopností. Posunu civilizace. Bez pudů by lidstvo zkrátka daleko nedošlo.

 

KOMENTOVAT

Prosím vložte poznámku
Prosím, zadejte své jméno a příjmení