Reinkarnace je pojem vycházející z indického učení a filozofie a je spojen s minulými životy a karmou. Reinkarnace doslova znamená převtělení se. Přechod z jednoho života do druhého. Duše člověka není svou existencí vázána na fyzickou schránku. Když tedy tělo umře duše přetrvává a znovu se vtělí do nové fyzické schránky. V krajním případě nemusí být ani lidská. Duše není omezena druhem, to znamená, že v příštím životě můžete být třeba beruška nebo slon.

 A kola se točí…

Koloběh života trvá a převtělování pokračuje do té doby, než se naše duše stane dokonalou. Odprostí se od zla a špatných zvyků. Stane se úplnou a může pak šťastně odejít.

Hlavním prvkem koloběhu životů je ovšem fakt, že veškeré činy a zážitky z jednoho života, si duše nese i do toho dalšího. Jako takovou zátěž na bedrech. Tyto zážitky ovlivňují do jaké schránky a života se narodíte. Pokud v jednom životě pácháte zlo a nepravosti, v tom dalším budete trpět stejnou újmu. Podle neviditelné misky vah, tzv. karma zajistí, že se vám vše, co vy vykonáte, vrátí stejnou mincí zpět. Proto koloběh životů, abyste měli možnost vytrpět si trest za své činy a poučit se. Křesťané tomu říkají Boží mlýny. Spravedlnost chcete-li.

 

Tyto zkušenosti z minulých životů jsou vloženy do našeho současného života. V různých podobách se mohou projevovat, někdy jako běžné reakce a psychická osobnostní výbava, někdy jako nevysvětlitelné fóbie a bolesti. V každém případě si, ale lidé běžně sami od sebe zkušenosti z minulého života nevybavují.

Fóbie jako karmický trest

Na podstatu některých fóbií lze přijít pomocí hypnózy a regresní terapie. Například klaustrofobie (strach z malých prostor) může být následkem tragické smrti v malém prostoru, ať už za trest v kobce či následkem nehody. Časté jsou také obavy z různých zvířat nebo míst a věcí. Následkem špatné zkušenosti předchozí existence mohou být i chronické bolesti hlavy, krku nebo nohou. Klasické migrény nebo například dna, jsou projevem následků zranění nebo postižení z předchozí existence.

 

Nejen tělesné zážitky jsou často promítány do naší současnosti, ale také psychologická traumata, tragédie nebo naopak úspěchy a znalosti. Talenty jsou projevem naší záliby z minulosti. Věci, které nám dnes vyvolají úsměv na tváři, uklidní a potěší. Místa, která jsou nám blízká a známá bez jasné příčiny. Také lidé, kteří jsou nám na první pohled sympatičtí a jiní, kteří i přes veškerou snahu nevzbudí stopy náklonnosti. To všechno může mít prapůvod v reinkarnaci.

 

Úspěchy, radosti a štěstí, které nás potká je odměnou duše za její činy v předchozím životě. Útrapy a neštěstí jsou naopak trestem a zkouškou naší duše, zda se poučila ze svých chyb. Mají nás zdokonalit a vysvobodit z koloběhu. Narušit kruh znovuzrození.

Memento mori!

Pamatujte na karmu. Ať už věříte na jakékoli náboženství nebo filozofii, všechna mají stejný koncept vyšší spravedlnosti. Za své skutky budou lidé po zásluze potrestáni. Římané měli ve starověku velmi přiléhavé rčení. Vojevůdce, který se vrátil z vítězné bitvy a požívat obdivu a výhod svého postavení, byl při příjezdu za ovací publika přivítán slovy: “Respice post te! Hominem te esse memento! Memento mori!” (Ohlédni se za sebe! Pamatuj, že jsi jen člověk! Pamatuj na smrt!)

Za vojevůdcem stál otrok s lidskou lebkou v ruce. Měl být připomínkousmrtelnosti a pomíjivosti lidského konání a života. Ani nynější vojevůdce není nesmrtelný a jeho úspěchy neznamenají totální vítězství. Jako poslední otrok i on jednou zemře a jeho lebka může být právě takto držena v dlaních. Lidská schránka a materiální zisky jsou nedůležité, ale duše člověka přetrvává. Pamatuje si a může nám způsobit pořádnou bolest hlavy. Myslete na to, jaký bude váš příští život.

KOMENTOVAT

Prosím vložte poznámku
Prosím, zadejte své jméno a příjmení