Rozhodování je neoddělitelnou součástí lidského bytí, se kterou se každý z nás setkává každý den. Je to pro nás tak přirozené, že si to v mnoha případech ani neuvědomujeme. Jediné rozhodnutí přitom může kompletně změnit náš život, přesněji řečeno náš směr. Pojďme nahlédnout do přírodních zákonů, které se týkají i nás. Kde se vůbec bere možnost lidské volby? Podívejme se nyní na dva nejzákladnější principy, podle kterých lidské rozhodování funguje.
Člověk, jako lidská bytost, podléhá zákonům přírody stejně, jako všechny bytosti, které na planetě žijí. Pokud se dobře podíváme, zjistíme, že jsou tu v zásadě dva způsoby, jakými se zvířata v přírodě rozhodují. Buď existují ve stádu a rozhodují se tedy podle toho, co je pro stádo to správné řešení. Je to logické, protože bez stáda by neměl jedinec, který se narodil jako součást stáda a jiný způsob žití nezná, šanci přežít. Na druhém principu fungují šelmy. Neohrožené, samotářské bytosti, kterým se vyplatí se rozhodovat podle vlastních instinktů proto, aby přežily.
V našem povědomí oba tyto principy známe. Každý z nás se na jednu stranu cítí být součástí stáda (civilizace, rodiny, přátel). Máme potřebu někam patřit a strach ze samoty je pro člověka naprosto přirozenou záležitostí. Na druhou stranu se každý jedinec touží rozhodovat podle sebe sama. Podle psychologa a psychoterapeuta Carla Gustava Junga je to přesně ten rozdíl mezi takzvaným extrovertem a introvertem.
Často si tyto vlastnosti pleteme s mírou otevřenosti, se kterou se u lidí setkáváme. Extrovert je pro naši civilizaci model člověka, který se rád baví ve společnosti a vyhledává ji. Introvert je pak přesný opak. Uzavřený podivín. Rozdíl mezi těmito dvěma protipóly podle pana Junga (I když pokud se nad tím zamyslíte, dojdete stejného výsledku) je ten, že člověk extrovertní se nakonec vždy rozhodne podle „stáda“. Tedy, že se častěji přiklání k názoru většiny. Kdežto introvertní typ bude v konečném důsledku následovat svoje vlastní přesvědčení a názor většiny s ním zase tolik nehne.
Lidé samozřejmě nejsou tak úplně stejné bytosti jako zvířata. Máme to o to těžší, ale také zajímavější! Zatímco se v přírodě příslušník stáda přirozeně rozhodne pro záměr stáda a lev zase instinktivně jen pro ten svůj – skočit po gazele, usmrtit a zahnat hlad, člověk často váhá. Dát přednost svému vnitřnímu introvertovi či extrovertovi? Naslouchat okolí nebo si stát za svým. A to nebývá jednoduché. V nás lidech se totiž oba tyto principy spojují!
Žádný extrém dlouhodobě nefunguje
Máme možnost volby. Nemáme to tak jednoduché, jako obyvatelé zvířecí říše. Stejně jako člověk na genetické úrovni nikdy není pouze mužem či pouze ženou, máme kompletní výbavu i v tomto směru. Je pravda, že vždycky je jeden pól silnější než druhý, ale neměl by být o moc silnější. Někdo je zkrátka víc introvert, někdo zase víc extrovert a každý funguje maličko jinak. I v této oblasti je lidským úkolem najít určitou rovnováhu. Být například sice introvert, ale brát do úvahy i argumenty okolí. Nebo být extrovertní, ale přesto nezapomínat na svoje osobní preference.
Přečtěte si také: Jak se při rozhodování nenechat nachytat?
Nerozhodnost pak plyne právě z toho, že tyto principy jdou proti sobě místo toho, aby se doplňovaly a jeden byl umocňován druhým. Právě tímto lze vrátit jednoduchost, protože obě síly budou spolupracovat v jednom duchu. Máme možnost oba principy v sobě propojit, a vytvořit tím nový, silnější než oba vycházející. Vlastně se dá říct, že jedině tak můžeme efektivně fungovat, protože řídit se pouze sám sebou je stejně absurdní jako řídit se pouze „stádem“. V takovém případě se člověk jako bytost neposune ani o píď a nenaučí se vůbec nic.
Záměr
Plynule přejdu k tématu záměru, který je při rozhodování prioritní věcí. Pokud znám záměr, vlastně je jasné, jak se mám rozhodnout. Minimálně je to o dost jasnější, i když to nemusí být v dané chvíli příjemné. Záměr lze připodobnit právě k tomu „jednomu duchu“, a možná je i pomyslným klíčem ke spojení. Člověk svými rozhodnutími tvoří svět kolem sebe. A když už má jednou od přírody tuto skvělou možnost přispět, měl by koukat, aby to za něco stálo. Oba principy ve vás se spojí pro dosažení záměru, pokud se opravdu pevně rozhodnete a nenecháte se vykolejit strachem a pochybnostmi. Poněvadž vykolejený vlak do cíle zřejmě nedostrkáte.
Možná je na čase uvědomit si naše přirozené schopnosti, a jejich kultivací je povýšit na nad-přirozené!
Začněte se rozvíjet ještě dnes!
Studium MBA vám pomůže zlepšit si své manažerské dovednosti.
Studium BBA vám pomůže naučit se prodávat, vyjednávat, přesvědčovat a ovlivňovat.
Kurz Rekonstrukce identity vám pomůže navrátit sami k sobě, zvládat lépe stres, navazovat zdravé vztahy a naučit se ozdravovat ty nezdravé.
