Už jste také někdy měli v průběhu rozhovoru nebo při pouhém poslouchání něčího sdělení pocit, že je nějakým způsobem emočně zabarvené nebo dokonce zaujaté? Při zpětném pohledu a hodnocení použitých slov jste ale nepřišli na to, čím to bylo. Ačkoli se s tímto pocitem můžeme setkávat téměř denně, teprve v relativně nedávných výzkumech se ukázalo, že i pouhá volba slovních druhů může leccos prozradit o autorech sdělení. Pojďme si teď na následujících řádcích celou věc představit, a možná se také trochu naučit číst mezi řádky.
Záludnost stejně znějících výrazů
Některé výrazy se zdají být na první pohled významově stejné, např. schizofrenik nebo člověk se schizofrenií nebo rocker a posluchač rockové hudby. Ovšem ukázalo se, že to není tak úplně pravda. Jednotlivé slovní druhy lidé vnímají různě. Obecně platí, že používáme-li podstatná jména, označujeme tím něco, co je neměnné, a člověk, o kterém tak mluvíme, tímto podstatným jménem dostane jakousi nálepku, charakteristiku jemu vlastní, které se nemůže zbavit. Naopak v případě použití přídavného jména nebo přívlastku tím dáváme najevo, že respektujeme i další vlastnosti člověka, o kterém mluvíme, takže schizofrenik nemusí být jen člověk, který trpí bludy, ale např. úspěšný umělec, a rockera si nemusíme automaticky představit s obnošeným křivákem někde na koncertě, ale dejme tomu na operačním sále, kde právě zachraňuje život člověku se srdeční chorobou. Stejně tak i různá slovesa odkazují k různé míře konkrétnosti, a byť se po významové stránce mohou např. slova „uhodil“ a „napadl“ zdát takřka stejná, není tomu tak, protože „napadl“ v tomto případě může opět skrývat mnohem více významů.
Co nám to o lidech řekne?
Co je ale obzvlášť zajímavé, lidé nevědomě používají různá slova v závislosti na tom, jestli mluví o sobě nebo lidech, které mají rádi a jsou jim sympatičtí, nebo zda hovoří o někom neoblíbeném. Přesněji pokud se jedná o dobrou vlastnost, používají abstraktnější a obecnější výrazy jako talentovaný, šetrný nebo má rád, kdežto o někom pro ně nesympatickém prohlásí, že vyhrál soutěž, umyl nádobí nebo koupil dárek. U špatných vlastností je tomu přesně naopak. Tohle celé vychází z lidské tendence dobré vlastnosti vnímat jako přirozené sobě nebo lidem, kteří máme rádi, kdežto u našich nepřátel nebo neoblíbenců je připisujeme vlivům situace. U špatných vlastností je tomu přesně naopak, u sebe je vidíme jen jako důsledek náhody nebo kvůli nepříznivým okolnostem, kdežto u našich nepřátel máme pocit, že jsou jim vlastní. Zkrátka o sobě samých, o vlastním já (a našich blízkých) si snažíme zachovat co nejlepší mínění. Není v tom ale nic sobeckého, děláme to, abychom si zachovali dobré sebehodnocení důležité pro duševní zdraví.
Kde se to dá využít?
Tak jak bylo zmíněno v úvodu, pomocí uvědomení si těchto zákonitostí můžeme v jistém smyslu číst mezi řádky, poznat, co si lidé o různých věcech a lidech myslí, dokonce můžeme také zjistit, jaký vztah mají k nám samým. Co je ale podstatné a bylo ostatně záměrem i výzkumníků, kteří tenhle jev objevili, můžeme se tak dozvědět také leccos o tom, co se nám snaží sdělit v médiích, jaký mají přístup různí zástupci politických stran nebo jinak významné osobnosti. Právě použitím určitých výrazů totiž mohou lidé svým okolím manipulovat nebo podsouvat určité názory. Pokud tedy nemáte zájem, aby vám někdo sděloval věci jen z jednoho úhlu, zkuste někdy sledovat, jakým způsobem lidé hovoří, mnohdy zjistíte, že se tak dozvíte mnohem víc, než jen prostým posloucháním.
Začněte se rozvíjet ještě dnes!
Studium MBA vám pomůže zlepšit si své manažerské dovednosti.
Studium BBA vám pomůže naučit se prodávat, vyjednávat, přesvědčovat a ovlivňovat.
Kurz Rekonstrukce identity vám pomůže navrátit sami k sobě, zvládat lépe stres, navazovat zdravé vztahy a naučit se ozdravovat ty nezdravé.
