Sociální konformita – Tlak společnosti vs. nezávislé rozhodování

Každý den a na každém rohu vnímáme názory ostatních jedinců i většinové společnosti. Setkáváme se s postoji a sociálním tlakem, který nás nutí přijmout určité stanovisko, názor a normy. Přizpůsobit své chování tomu, co od nás očekává většinová společnosti.

Toto vynucené chování a tlak společnosti na jednotný názor, který potlačí rozhodování jedinců ve prospěch společenské jednoty, se nazývá konformita. U jedince může způsobit psychický konflikt při prožívání situace, kdy mu jeho vnitřní rozhodování říká něco jiného, než mu velí všeobecně rozšířené a přijímané názory a postoje společnosti.

V reakci na nesouhlas s většinovým názorem pak může jedinec projevit nekonformnost – nezávislý úsudek a jednání, při němž se rozhoduje podle svého individuálního přesvědčení bez ohledu na společenský trend. Mnohdy je k takovému jednání zapotřebí velké odvahy nebo opravdového nezájmu o své společenské postavení.

Být plnohodnotnou součástí společnosti, zapadnout a být respektován, je jedním z důležitých motivů lidského chování. Jsem naprogramování jako společenští tvorové a od úsvitu civilizace jsme přežívali jako živočišný druh díky tomu, že jsme dokázali spolupracovat ve skupinách. Ovšem bez společnosti lze přežít. V dnešních moderních podmínkách je možnost zůstat ve společnosti, a přesto neprojevovat náležitou konformitu možné. Pro naše psychické zdraví je ovšem důležité udržet si vnitřní konformitu – akceptovat sociální vlivy a názory a ztotožnit se s pravidly. Souhlasit s normami a stavem společnosti. V ideálním případě lidé žijí ve společnosti s jejímiž názory a hodnotovým žebříčkem souhlasí a vnitřně se s ním sžijí. Jejich psychika pak není pod tlakem a mohou se chovat v souladu se svým vnitřním přesvědčením.

Konformita má dva typy projevu: vyhovění a poslušnost. Jsou to způsoby, jak může jedinec zapadnou do většinového názoru společnosti a přijmout jejich pravidla. Vyhověním člověk změní své chování a postoje, protože si to někdo přeje. Dotyčný tak činí z přesvědčení, že naplní přání a má naději na zapojení do společnosti nebo do jeho blízkosti. V souvislosti s morálním cítěním může ovšem u jedince vzniknout nebezpečný vnitřní konflikt, který má vliv na jeho duševní stav.

Poslušnost je projevem změny chování, která je jasně vyžadovaná. Může zajít do extrému, kdy je po jedinci vyžadováno zachovat se v přímém rozporu s jeho vnitřním cítěním, morálkou a svědomím. Taková událost vyvolává silný emoční vnitřní rozpor. Pokud je člověk donucen k jednání, které se neshoduje s jeho morálními hodnotami, pak má tendenci odmítnout. Neposlušnost ovšem vyžaduje silnou vůli a odhodlání přijmout negativní důsledky svého chování.

Sociální konformity lze dosáhnout třemi způsoby:

  1. vyhověním požadavku, ale zachováním vlastního názoru
  2. internalizací – souhlasem s názory většinové společnosti
  3. identifikací s názory respektované či obdivované osoby

Ke konformitě nás většinou nutí dva faktory. Prvním je snaha být součástí té správné strany, zapadnou a mít pravdu. Nevyčnívat a neocitnout se na okraji společnosti pro své chování, které by bylo nazíráno jako odchylka od norem, stanovených celkem. A za druhé lidská potřeba oblíbenosti a využití většinové společnosti jako kompasu pro naše vlastní směřování. Potřeba řídit se pravidly, která jsou cestou a návodem pro naše vlastní chování i v neznámých situacích.

Naše touha po konformitě je reakcí a potřebou být oblíben, respektován a přijímán společností i skupinami jedinců, ke kterým máme citový vztah.

Odolat tlaku skupiny je těžké, schopnosti sociální odolnosti se zvyšuje v okamžiku, kdy je alespoň jeden další jedinec na naší straně a máme podporu. Naopak čím více je skupina soudržná a jejich porozumění a souhlas na normách je stabilní, tím více nutí další jedince souhlasit z obavy, aby jej celá skupina neodmítla. Čím soudržnější je skupina, tím větší má moc nad svými členy.

Konformita je důvodem, proč se lidé podřizují názoru většiny, a proč je těžké prosadit své přesvědčení proti zažitým tradicím a provést změnu.


Začněte se rozvíjet ještě dnes!

Studium MBA vám pomůže zlepšit si své manažerské dovednosti.
Studium BBA vám pomůže naučit se prodávat, vyjednávat, přesvědčovat a ovlivňovat.
Kurz Rekonstrukce identity vám pomůže navrátit sami k sobě, zvládat lépe stres, navazovat zdravé vztahy a naučit se ozdravovat ty nezdravé.

banner