Stav vědomí a bdělosti jsou okamžiky, kdy naplno prožíváme vše, co se kolem nás děje, vnímáme, cítíme, přemýšlíme a víme. Náš mozek i rozum a smysly pracují na plné obrátky. Co ale vlastně o našem vědomí víme? Nestačí, že jsme vzhůru. Lidské vědomí má několik důležitých charakteristik.
Vědomí je stav bdělosti, ve kterém jsme schopni si uvědomit sebe sama. Stav, kdy vnímáme, co se kolem nás i s námi děje. Zapojujeme všechny smysly a především rozum. Vědomí a kvalitní kontakt s realitou nám umožňuje správná funkce mozkové kúry a mozkového kmene. Ty však sami o sobě nestačí, ke správné funkci vědomí je třeba komplexního zapojení celého mozku.
Odlišujeme pojmy bdělost a vědomí. Vědomí je náš kontakt s realitou (okolím i sebou samým), bdělost je stav, kdy jsme při vědomí. Jsme schopni racionálně vnímat a posuzovat interakce sebe a okolí. Bdělost tedy, naše schopnost vnímat a reagovat, během dne běžně kolísá v závislosti na fyziologických faktorech jako je například únava, nasycení nebo hlad. V praktickém životě tak u nás obvykle v okamžicích po obědě bdělost klesá a nastává fáze útlumu.
Jasnost našeho vědomí je druhou důležitou charakteristikou. Vychází ze schopnosti lidského mozku propojit všechny psychické funkce a správně si uvědomovat sebe sama.
Kdo jsem a kde
Je nezbytné chápat, že naše vědomí má určitou kapacitu toho, co dokáže vnímat.
Vědomí je pro nás nepostradatelnou podmínkou sebeuvědomění . Umožňuje nám vnímat sebe sama a své psychický procesy a odlišit naše vlastní psychické pochody od těch cizích a od jevů v okolí. Stanovuje nám hranice co jsme my a co už je cizí aktivita ve světě kolem nás.
Vědomí nám umožňuje základní orientaci v prostoru, místě a čase. Díky vědomí jsme schopni vnímat situaci a svou vlastní tělesnou schránku s ohledem na okolí.
Funkce našeho vědomí
1. sledování – součást vědomí, která zpracovává jevy kolem nás. Aby nebylo vědomí zahlceno je naše pozornost selektivní a tak vnímá jen ty okolnosti, které mají přímý vliv na nás a náš fyziologický vývoj (základní potřeby: hlad žízeň, bolest, chlad, rizika – kouř, oheň,…)
2. řízení – plánuje, spouští a řídí naše činy, zatímco pomáhá koordinovat rozhodnutí o reakci na události v našem okolí; má za následek tzv. automatické činnosti jako je psaní, řízení auta, pletení nebo hra na hudební nástroj
3. předvědomé vzpomínky – je vyvolání vzpomínek uložených a dostupných našemu vědomí, které nám pomáhají vyrovnat se a přizpůsobit situaci (znalosti a dovednosti – rozložení ulic, význam slov, překlad slov z jiného jazyka, zavazování tkaniček, plavání, jízda na kole,…
Stavy změněného vědomí
V okamžiku, kdy si nejsme schopni jasně uvědomit, co se kolem nás děje a kdo jsme, nastávají stavy změněného vědomí. Ty běžné jsou spánek, meditace, hypnóza či některé varianty holotropu. Kromě těchto víceméně nezávadných stavů, kdy nejsme při vědomí, ovšem nastávají také patologické jevy – poruchy vědomí. Ty jsou velmi nebezpečné a vyžadují si pozornost.
Začněte se rozvíjet ještě dnes!
Studium MBA vám pomůže zlepšit si své manažerské dovednosti.
Studium BBA vám pomůže naučit se prodávat, vyjednávat, přesvědčovat a ovlivňovat.
Kurz Rekonstrukce identity vám pomůže navrátit sami k sobě, zvládat lépe stres, navazovat zdravé vztahy a naučit se ozdravovat ty nezdravé.
