Velikonoce jsou důležitým svátkem křesťanské liturgie, ale jsou také velmi populárním svátkem jara. Velikonoce jsou směsí náboženských tradic a tradic pohanských, postupem času si k nim lidé něco přidali, něco ubrali a dotvořili je do podoby, kterou známe dnes – čokoládová vajíčka, zajíčky, pečené beránky a květiny na stolech i za okny.
Jaké jsou původní tradice Velikonoc?
Velikonoce podle původních křesťanských tradic trvací celý týden. Jejich začátek je věnován úklidu a přípravě pokrmů, dekoraci domova. Hlavními svátky jsou Zelený čtvrtek – den poslední večeře a tajemství eucharistie, omytí nohou apoštolů a Jidášovy zrady, Velký pátek – den ukřižování Ježíše Krista na kříži na hoře Golgotě, Bílá sobota a tzv. Velká noc ze soboty na neděli. V neděli vstal Kristus z mrtvých a vstoupil na nebesa. Tradičně slavené Červené pondělí, vychází čistě z pohanských tradic. S křesťanským výkladem již nemá nic společného.
K těmto svátkům se navázali lidové tradice
Zelený čtvrtek dnes pro většinu z nás znamená špenát k obědu a zelené pivo na večer s přáteli. Velký pátek je pro křesťany dnem půstu – nemá se požívat maso a pracovat se zemí, tato omezení souvisí se smrtí Ježíše a úctě k jeho utrpení. Křesťané slaví pátek pašijovými hrami, které si připomínají celý příběh Ježíše v Jeruzalémě až do jeho nanebevzetí. Pohanské tradice připisujíVelkému pátku den, kdy země vydává svá tajemství a otevírají se skály, aby vydaly své poklady.
Bílá sobota je dnem klidu a v minulosti byla dnem, kdy naše babičky a prababičky malovali kraslice, dědečkové pletli pomlázky a pekli se mazance, jidášky a velikonoční beránci. Bílá je nazvána podle roucha, které oblékali lidé při křtu, protože velké množství lidí přistoupilo na křesťanství právě v den po Ježíšově smrti.
Pro křesťany je ovšem nejdůležitějším svátkem je Hod Boží velikonoční – neděle zmrtvýchvstání, kdy Kristu vstal z mrtvých a vstoupil na nebesa. V tento den se konají mše a považován za den, kdy Ježíš otevřel lidem cestu k pánu. Neděle je po celý rok oslavována mší a eucharistickým lámáním chleba (hostie) jako vzpomínkou na události Velikonoc a připomínku Kristovi oběti.
Symbol beránka božího je opět spojen s náboženstvím. Vejce a zajíčci jsou už mnohem více pohanskou složkou – nový život a probuzení přírody. Klasické pomlázkování o Červeném pondělí je ryze pohanským zvykem, při kterém muži měli pomlázkou našlehat dívky po nohách, aby se jim lépe běhalo a byly mladé a svěží. Na oplátku dívky věnovaly malovaná vejce, sladkosti a jak už to chodí i občerstvení v podobě alkoholu.
A co vy?
Pro širokou veřejnost jsou však dnes Velikonoce mnohem více považovány za svátky jara a obnovy přírody. Jsou svátkem barev, květin a radosti. Děti dostávají sladkosti, dospělí si udělají radost výzdobou do bytu nebo jídlem a v televizi běží pohádky. Jak trávíte Velikonoce vy?
Začněte se rozvíjet ještě dnes!
Studium MBA vám pomůže zlepšit si své manažerské dovednosti.
Studium BBA vám pomůže naučit se prodávat, vyjednávat, přesvědčovat a ovlivňovat.
Kurz Rekonstrukce identity vám pomůže navrátit sami k sobě, zvládat lépe stres, navazovat zdravé vztahy a naučit se ozdravovat ty nezdravé.
