Všeobecně přijímaná a podporovaná víra ve schopnost lidské mysli vytěsnit traumatické zážitky a vzpomínky na zneužívání, tragédie a životní ztráty nebyla nikdy vědecky prokázána. Naopak výzkumy podporují tezi, že lidská psychika není schopna zcela zapomenout a vytěsnit skutečně negativní zážitky.
Vzpomínky na okamžiky ponížení, bolesti, strachu jsou příliš silně vnímány a zakořeněny v naší psychice. Záblesky a představy, které vyvolávají psychoterapeutická sezení nejsou ve většině případů skutečné vzpomínky, ale vsugerované závěry na základě manipulace, hypnózy a navádějících otázek. Po určitém čase přijme pacient myšlenku, že byl sexuálně zneužíván nebo napaden, jako svou vlastní a dosud nevinnou situaci si vysvětlí zcela jinak, změní se jeho vzpomínka. Do té míry, že po několika měsících takovéhoto nátlaku si je dotyčný naprosto jistý, že mu někdo ublížil a na vinně je právě ten, kterého ve svém snu vidí, ke kterému nemá důvěru a koho terapeut označil za nejpravděpodobnějšího pachatele.
Psychoterapie jako příčina nedorozumění
Je až děsivé, jak snadno dokáže manipulace s lidskými vzpomínkami změnit životy. Vesměs veškeré problémy s partnerskými vztahy, rodinou a postojem k opačnému pohlaví bývají nahlíženy jako následek sexuálního traumatu, zneužívání, týrání a špatného příkladu v dětství. Jsou to mnohdy období, která si sotva pamatujeme a pokud, tak pouze výjimečné okamžiky.
Psychologové na základě učení Sigmunda Freuda od 19. století operují s efektem vytěsnění. Psychologickým procesem, při němž se mají vzpomínky a zážitky z tragických a traumatizujících událostí v minulosti vytěsnit do týlové oblasti mozku a naše vědomí o nich v podstatě neví. Vzpomínky, ale nevymizí. Jsou pouze potlačeny a číhají pod povrchem, aby nás přepadly bez varování nebo nám skrytě působily psychické poruchy a neopodstatněné fobie.
Zakořeněný mýtus
Fenomén vytěsnění je podporování veřejností a v jeho existenci a roli v psychické léčbě pacientů věří více než 50% populace.
V praxi je ovšem možné vysvětlit ztráty vzpomínek spíše zapomínáním než potlačením. Ve většině případů nemají se zneužíváním nic společného. Bohužel právě naopak vzpomínky na zneužívání a traumata jsou většinou velmi jasné a nevzdalují se od našich každodenních myšlenek příliš daleko. Problém je spíše v jejich neustálé přítomnosti a vlivu, který tak na pacienta mají. Je velmi výjimečné, aby oběť sama od sebe zapomněla na negativní zážitek. Neschopnost vybavit si a identifikovat pachatele a detaily události je většinou důsledkem zmatení, silného psychického rozrušení a nedostatku soustřední na detail kvůli prožité bolesti a strachu.
Během několikaletého výzkumu amerických odborníků při pozorování a dotazování obětí sexuálního násilí i studentů bez předešlé prokázané traumatizující zkušenosti, dospěli k závěru, že jev vytěsnění není možné vědecky podpořit. Naopak je prokazatelné, že manipulační vedení psychoterapie, navádějící otázky a náznaky mohou přesvědčit pacienta o existenci zapomenutého zneužívání, které se ovšem nikdy nestalo. Teorie o vytěsnění udává nebezpečný precedent soudnímu systému a vědecké závěry ukazují problematickou oblast dokazování těchto činů pomocí psychologického postupu k získání očitého svědectví.
Začněte se rozvíjet ještě dnes!
Studium MBA vám pomůže zlepšit si své manažerské dovednosti.
Studium BBA vám pomůže naučit se prodávat, vyjednávat, přesvědčovat a ovlivňovat.
Kurz Rekonstrukce identity vám pomůže navrátit sami k sobě, zvládat lépe stres, navazovat zdravé vztahy a naučit se ozdravovat ty nezdravé.
