Japonský management: V čem je jeho síla?

254

Japonsko má jako ostrovní stát omezené a nedostatečné množství surovin a materiálů (žel.ruda,uhlí,..atd.), přesto je jeho průmysl jedním z nejrozvinutějších na světě. Proč? Zdrojem bohatství japonského průmyslu je samotný člověk. Japonští pracovníci na všech pozicích jsou svým firmám oddáni, často věnují firmě i svůj volný čas a není neobvyklé, že po skončení pracovní doby nepospíchají domů, ale zajdou s kolegy na čaj a prodiskutují pracovní problémy a vztahy.

I pracovníci na nejvyšších pozicích si udržují kontakt s dělníky na pozicích nejnižších, mnohdy i v rámci přátelských vztahů. Otázkou však je, co japonské mravní kodexy a tradice považují za přátelský vztah a nakolik je to pro ně pouze učiněním zadost pravidlům slušnosti.

Pracují dokud nezemřou

Každopádně je japonská oddanost firmě a práci nezpochybnitelná. Je to země s prokazatelně nejvyšší mírou workoholismu. Od druhé světové války je to smysl života většinové populace. Japonci pracují na úkor rodiny, volného času, ale i svého zdraví. Jedním z nejčastějších úmrtí v Japonsku je vyčerpání organismu z nedostatku spánku a přemírou stresu. Pro tuto příčinu smrti dokonce mají svůj vlastní jedinečný a nepřeložitelný název “karoši”.Průměrná délka pracovního dne v Japonsku je i na pozicích vrcholných managerů a ředitelů korporací 10 hodin denně. Většina pracovníků jako odhadovanou příčinu své smrti uvádějí vyčerpání z pracovního vytížení. Neztěžují si. Je to jejich životní smysl a cíl.

Japonský styl managementu (nihonteki keiei)

Co o něm ještě nevíte?

  • Původně byl kuriozitou, dnes se stal inspirací a většina zemí se snaží o jeho pochopení, napodobení a přizpůsobení vlastním podmínkám
  • Japonský model je pro cizince nenapodobitelný z hlediska kulturních a historických vývojových odlišností ( není možno aplikovat přesně celý jejich model na jakoukoli jinou společnost ) – mnohé pokusy záp. zemí v tomto směru již selhali
  • Zahraniční postoj je přehnaně pozitivní, pouze kladné hodnocení a glorifikace ( postoj např. Deminga, Druckera, Ouchima, Pascala) – respekt k jap. stylu řízení
  • Japonský dokonalý systém je však mýtus, který si utvořili západní země a jejich odborníci: „…neexistuje dokonalý systém řízení, dokonce ani jeho model…“ (Jon Woronoff – Mýtus japonského managementu) – všechny mají své slabiny a jakýkoli systém se musí přizpůsobit prostředí na něž má být aplikován
  • V samotném Japonsku vyvolává systém množství kritiky
  • Japonci převzali od cizinců silné stránky, ale ponechali si japonského ducha = Wakon yosai („japonský duch, západní učení“ )
  • Japonské firmy staví na celoživotním zaměstnání (základem je důvěra, loajalita k firmě a určitá věrnost k pracovnímu místu v nejproduktivnějších letech)
  • Klade pozornost na mnoho aspektů (kontrola kvality, systém dodávek = kanban, nepřetržité zdokonalování = kaizen, …)