Každý rozhodovací proces je obtížný a jedinečný. Manažerské pozice jsou na základě rozmanitosti oborů, ve kterých firmy operují odborně různě náročné a specifické. I nároky, které tak klade výkon manažerské pozice na znalosti a fakta důležitá při rozhodování se liší.
Rozhodovací proces se ovšem dá obecně popsat a charakterizovat pomocí následujících univerzálních prvků, které se objevují v každém důležitém rozhodování.
Cíl
Cíl rozhodování je nejdůležitějším faktorem. Hlavní je stanovit si jakého cíle chceme dosáhnout. Co má řešení problému poskytnou. Samozřejmě cílů můžeme běhen rozhodovacího procesu sledovat i více. Takové dílčí cíle se mohou navzájem podporovat a doplňovat – nazýváme je komplementární. Nebo naopak není možné dosáhnout stoprocentního úspěchu ve všech cílech zároveň a tím pádem na úkor úspěšnosti jednoho z cílů jsou ty ostatní oslabeny. U těchto vícenásobných cílů si stanovujeme jednotlivé úrovně naplnění, jež je nezbytné naplnit.
Nejdůležitější je cíl si stanovit a charakterizovat kritéria hodnocení jeho splnění. Tato kritéria lze stanovit kvalitativně (slovně) nebo kvantitativně (číselně).
U kvantitativních kritérií je navíc nutné rozlišovat aspekty:
- výnosová (čím více, tím lépe) a
- nákladová (čím více, tím méně).
Je také třeba porozumět dobře stupnicím měření. Ty mohou být nominální (jmenné), ordinální (pořadové) a kardinální (intervalové a poměrové) stupnice.
Subjekt
Stejně jako cíl je pro rozhodovací proces nezbytné ujasnit si subjekt, který bude rozhodování provádět. Tedy v našem případě osoba manažera, kterému byla záležitost svěřena. Rozhodovacím subjektem může být jednotlivec i skupina. Často při obtížnějším či odborném problému, který vyžaduje větší záběr. I tady platí, že víc hlav víc ví – ovšem proces rozhodování pak může trvat o něco déle a není tedy zcela vhodný pro potřeby rychlého a akutního řešení.
Objekt
Další podstatnou částí rozhodovacího procesu je samotný objekt rozhodování. Tedy zjednodušeně o čem nebo o kom rozhodujeme. Nejčastěji se taková rozhodnutí týkají výrobního programu, přijetí nových technologií, rozložení finančních prostředků i využití lidského kapitálu. S předmětem rozhodování jsou také velmi úzce spjaté varianty, které jsou pro rozhodovací proces brány v potaz a jejich pravděpodobný dopad. Varianty jsou složeny z jednání i účinků jednotlivých variant na organizační strukturu firmy a výrobní procesy. Dopad by měl být zvažován i s ohledem na spotřebitele (odběratele, klienty, zákazníky, návštěvníky…) i konkurenty a zaměstnance společnosti.
Během rozhodování o subjektu je nutné kromě stanoveného cíle mít na paměti také tzv. stavy světa. Tedy další vlivy, faktory a situace, které mohou do procesu zasáhnout a výsledky řešení modifikovat. Správnou otázku pro tuto kategorii je: Co se stane, jakmile zvolené řešení zrealizujeme? Jaké jsou výsledky zvolené varianty, jaká jsou rizika a omezení. Jaké jsou faktory, které nemáme možnost ovlivnit a kontrolovat, které mohou zvolenou variantu měnit.
Kromě těchto kategorií je součástí rozhodovacího procesu také strukturování problému a řešení a zapojení faktoru jistoty, nejistoty a rizika. S těmito proměnnými je třeba počítat při jakémkoli rozhodování a věnovat jim dostatek času. S těmito vedlejšími faktory je vhodné se vypořádat formou stanovení pravděpodobnosti s jakou mohou komplikace jimi ovlivněné do výsledku rozhodování a jednotlivých variant k dosažení cíle zasáhnout. Pokud s těmito eventualitami počítáme v našem procesu, je posléze mnohem snazší se na takové neplánované situace připravit a vypořádat se s nimi.
Začněte se rozvíjet ještě dnes!
Studium MBA vám pomůže zlepšit si své manažerské dovednosti.
Studium BBA vám pomůže naučit se prodávat, vyjednávat, přesvědčovat a ovlivňovat.
Kurz Rekonstrukce identity vám pomůže navrátit sami k sobě, zvládat lépe stres, navazovat zdravé vztahy a naučit se ozdravovat ty nezdravé.
